Ovzduší, které nás obklopuje, je ionizováno nepřetržitě. Zdroje ionizační energie totiž působí na Zemi neustále a elektricky neutrální vzduch se nevyskytuje vůbec.
Nejvýznamnějším zdrojem energie vyvolávajícím ionizaci ovzduší je elektromagnetické záření, zejména kosmické záření, ultrafialová složka slunečního záření a gama záření radioaktivních látek. Na druhém místě je to přirozené záření radioaktivních látek obsažených v zemské kůře. Kromě těchto dvou základních zdrojů energie (95 % přirozené ionizace) dochází k ionizaci vzduchu i tzv. Lenardovým efektem, vlivem hoření, různými chemickými procesy nebo blesky.
Při prudkém nárazu vodní kapky na překážku dochází k tvorbě iontů oddělováním malých částic z povrchu vody. Celá hmota vody zůstává pozitivní, zatímco malé oddělené částice jsou záporné. Je prokázáno, že nejvíce iontů se vyskytuje po bouřce, v blízkosti vodopádů, fontán nebo moří.
Pro člověka je zásadní vlastní poměr kladných a záporných iontů. Ten se výrazně liší podle barometrického tlaku, převažujících větrů, radioaktivity Země a znečištění. Protože vzdušné ionty neustále vznikají a zároveň neustále zanikají, udržuje se v čistém přírodním prostředí přibližně shodný poměr iontů obou polarit.
Člověk však řadou svých činností přirozenou ionizaci vzduchu negativně ovlivňuje. Tradiční stavební materiály jako je kámen, cihly nebo dřevo narušují zmíněné elektrické pole díky své slabé vodivosti jen mírně. Ale kov, ocel či beton vytvářejí stínění elektrického pole Země, tzv. Faradayovu klec, čímž elektrické pole silně narušují. K poklesu koncentrací anionů dochází navíc všude tam, kde se shromažďuje větší počet lidí, kde jsou v provozu počítače, vzduch je upraven klimatizací, a kde se kouří.
místnosti městských bytů | 50 - 100 |
městské ulice | 100 -500 |
klimatizované místnosti | 0-100 |
moře a les | 1000-5000 |
hory | 5000-30000 |
jeskynní prostory | 5000-50000 |
vodopády | 10000-50000 |
po bouřce | 50000 a více |
Copyright © 2015 HORDA.
Všechna práva vyhrazena.